Sidebar

27
ne, kvě

BLOGEE
Typography
Obavy před touto technologií se rozprostírají po celém světě internetu. Máme se technologie DRM opravdu bát, nebo to jsou pouze neopodstatněné obavy uživatelů?

Co je to ochrana DRM?

Za zkratkou DRM se skrývá anglický název Digital Rights Management (česky “správa digitálních práv“). Tato technologie zastává práva autorů a distributorů audio a video obsahu v digitální podobě proti kopírování jejich děl a následnému nelegálnímu šíření.

Pokud posloucháte hudbu na svém přehrávači, nebo sledujete film na DVD, nemáte většinou, jako běžný uživatel, žádnou možnost s tímto digitálním obsahem dále pracovat v nezměněné podobě, či ho nějak v této podobě šířit. Jiná skutečnost však nastane, když se posadíte ke svému počítači a získáte nepřeberné množství funkcí, jak jakýkoliv obsah zkopírovat. A právě tato skutečnost je trnem v oku hudebním vydavatelstvím a filmovým studiím.

Ochrana “prémiového“ (chápejte chráněného) obsahu je vždy stanovena licencí, která vám diktuje, co s tímto obsahem smíte a naopak nesmíte provádět. Licenční podmínky nestanovuje Microsoft, ale samotní tvůrci tohoto obsahu.


Jak funguje DRM v praxi.

Ukážeme si to na následujícím příkladu. V internetovém obchodě s hudbou se rozhodnete pořídit album Vašeho oblíbeného interpreta, jenž bude ve formátu WMA, a bude opatřen ochranou DRM. Za toto album zaplatíte a zcela legálně si ho stáhnete do svého počítače. K poslechu, vypalování a přehrávání skladeb potřebujete Windows Media Player. Při snaze přehrát soubor Vás počítač upozorní na nutnost stažení licence. Se souhlasem stáhnete potřebnou licenci, která Vám následně dovolí soubory WMA přehrát.

Licence Vám tedy určí, jak můžete s nahrávkou naložit. Tyto práva určuje vydavatel, proto se mohou různé licence pro různá díla lišit.

Licence například určují

  • neomezené přehrávání hudby na počítači, kde jste hudbu stáhli
  • možnosti vytvoření záložních kopií těchto dat pro vlastní potřebu v rozmezí 5-10 kopií
  • na kolika zařízeních smí být soubory přehrány

Ochrana DRM ve Windows Vista

Až doposud jsme spíše představovali obecnou problematiku DRM. Ovšem operační systém Windows Vista přichází s novými technikami, jak kontrolovat přehrávané a zobrazované dílo. Microsoft tak reagoval na poptávku trhu, tedy nahrávacích společností, jak jejich práva a zájmy chránit. Vista obsahuje techniky jako jsou Protected Video Path (ochrana video výstupu), Protected User Mode Audio (ochrana zvukových výstupů), a další.

Systém DRM tedy může například snižovat kvalitu signálu prémiového (chráněného) obsahu na nechráněných (rozumějte neomezených) výstupech, přes které by jste teoreticky mohli chtít tento obsah zachytit.

Pokud si budete tedy chtít pustit DRM omezený film ve vysokém rozlišení, přes klasický DVI výstup, který nebude podporovat tuto ochranu (technologie HDCP), Vista vám obraz “ořeže“. Místo vysokého rozlišení Vám zůstane lehce rozostřený obraz, podle specifikace “slightly fuzzy“. Podobnou ochranou jsou opatřeny i zvukové digitální výstupy, jako S/PDIF, nebo optické výstupy, jenž nesplňují dané specifikace.

DRM tedy v žádném případě nekontroluje legálnost pořízení záznamu, pouze ověřuje licenci u multimediálních souborů, které tuto ochranu obsahují. Těch souborů, které ji nemají, se pak DRM netýká vůbec.

Závěr v duchu optimismu

Přestože je tato ochrana koncipována jako snaha zabránit nelegálnímu kopírování, omezuje spíše ty uživatele, kteří jsou poctiví. “Piráti“, kteří se snaží tyto ochrany obcházet, si stejně najdou způsob, jak ochranu obejít. Konec konců ochrana DRM na discích Blu-ray již prolomena byla, ten samý osud potkal také ochranu DRM v souborech WMA.

Do neustále probíhající debaty o přínosnosti DRM se zapojil před nedávnem i Steve Jobs ze společnosti Apple, který prohlásil, že by jeho firma uvítala úplné zrušení tohoto typu ochran, který podle něj hudebnímu trhu spíše škodí než prospívá.