Sidebar

29
čt, čen

Blogosféra
Typography

Získat finanční prostředky pro sen, projekt, záměr či cokoli dalšího a říkejme tomu nyní projekt, lze mnohými způsoby. Od prostého dědění, výdělku, přes podvod, krádež, půjčku, dar, až po investici. Mezi moderní investiční instrumenty můžeme zařadit i crowdfunding. 

A že těch platforem existuje, namátkou se podívejme na ty největší, nejmocnější, nejoblíbenější. Sice špatný, neřkuli nevhodný začátek pro ty co neví oč jde, ale mám rád seznamy a s mnohými uvedenými se níže setkáme.

  • ArtistShare: http://artistshare.com/

  • EarlyShares: http://www.earlyshares.com/ 

  • Fundable: https://www.fundable.com/

  • Fundable: https://www.fundable.com/ 

  • GoFundMe: http://gofundme.com/ 

  • HitHit: https://www.hithit.com/ 

  • Indiegogo: https://www.indiegogo.com/ 

  • Kickstarter: http://kickstarter.com/ 

  • KreativciSobě: http://www.kreativcisobe.cz/ 

  • Pledgie: http://pledgie.com/ 

  • Prosper: https://prosper.com/ 

  • RocketHub: http://www.rockethub.com/ 

  • Somolend: https://www.somolend.com/

  • Startovač: https://www.startovac.cz/ 

 

Vymezení pojmů

Business angels – jde o soukromé osoby, obvykle zkušené podnikatele či manažery, kteří investují svůj kapitál, schopnosti a čas do nových nebo rychle rostoucích společností výměnou za menšinový podíl v jejich základním kapitálu. Business angels (v češtině často překládáno jako „obchodní andělé“) zpravidla investují do oborů, kterým rozumí, a přináší tak do podniku kromě vloženého kapitálu také poradenství, znalosti a kontakty v daném oboru . V zájmu business angel je, aby stávající majitelé byli i nadále motivovaní k rozvoji a úspěchu své firmy. Působení obchodního anděla ve firmě je předem stanoveno a na jeho konci je realizován odprodej podílu a tedy i zhodnocení jeho vkladu. Proto je růst podniku v zájmu obchodního anděla. V této práci budu používat počeštěný výraz „obchodní andělé“.

Fondy rizikového kapitálu - Investování rizikového kapitálu vyžaduje vysokou odbornost a proto investoři (často nazývaní „venture capitalists“ neboli „rizikoví investoři“) často sdružují svůj kapitál do fondů rizikového a rozvojového kapitálu, které jsou zřízeny za účelem vyhledání, realizace a ukončení investice. Investoři po vkladu prostředků dále nezasahují do průběhu investice, vše je v rukou managementu fondu. Pro investora je tedy fond nástrojem pro řízení a kontrolu investice, která sice nese vysoké riziko, ale také jemu odpovídající výnos, k němuž dojde ve chvíli odprodeje podílu.

Fundraising – obor, který zahrnuje postupy a metody pro vyhledávání a získávání finančních i jiných prostředků pro chod určité organizace. Crowdfunding je považován za podobor fundraisingu.

Rizikový kapitál - rizikový kapitál je zpravidla investován do podniků, které mají potenciál pro tvorbu hodnoty a růst tržního podílu a jejichž podnikatelský plán má za cíl vyrábět a nabízet vysoce inovativní produkt, proces či technologii.

„Rizikový kapitál  představuje financování podniků formou navýšení jejich základního kapitálu. Nejedná se ovšem pouze o jednorázové poskytnutí financí, ale o mnohaletý proces soužití podnikatelského subjektu s investorem, který všestranně napomáhá rozvoji firmy a pravidelně monitoruje  aktuální situaci ve firmě. Je potřeba rozlišit rizikový kapitál od ostatních zdrojů financování. Na rozdíl od úvěru se investor stává spoluvlastníkem s právem veta v důležitých rozhodnutích“ 

Sociální sítě - termín sociální síť můžeme v rovině internetu a nových médií chápat jako webovou stránku nebo aplikaci, která dovoluje svým uživatelům vytvoření veřejného či semiveřejného profilu, dále si uživatel v jejich prostředí utváří síť kontaktů, se kterým chce být ve spojení, a do třetice má možnost sledovat spojení jiných uživatelů v tomto prostředí.

Web 2.0 - Web 2.0 je revoluce podnikání v počítačovém průmyslu způsobená přesunem k chápání webu jako platformy a  pokus porozumět pravidlům vedoucím k úspěchu na této nové platformě. Klíčovým mezi těmito pravidly je toto: tvořte aplikace, které budou díky síťovému efektu s přibývajícím počtem uživatelů stále lepší.


CROWDFUNDING

Co je to crowdfunding?

Crowdfunding se začíná masově rozmáhat teprve v posledních několika letech, což vede k velkému nárustu zájmu o tuto problematiku.

Crowdfunding je otevřenou výzvou, obvykle uveřejněnou na internetu, k poskytnutí finančních prostředků, a to buď ve formě daru nebo výměnou za příslib budoucího výrobku či nějakou jinou formu odměny. Finanční prostředky jsou následně použity k předem specifikovaným účelům.

Jednoduše řečeno, klíčovým elementem crowdfundingu je získávání prostředků od velké skupiny zainteresovaných lidí, z nichž každý jedinec přispívá poměrně malou finanční částkou z celkové hodnoty. Crowdfunding je tedy financování projektu nebo podniku skupinou jednotlivců namísto intervence obvyklých profesionálních investorů, jako jsou například banky, rizikoví investoři nebo obchodní andělé. Na problematiku můžeme nahlížet i tím způsobem, že banky a podobné instituce obvykle působí jako prostředníci mezi těmi, kteří peníze mají, a těmi, kteří si potřebují půjčit. Naproti tomu získávání financí pomocí crowdfundingu probíhá bez využití jakéhokoliv prostředníka. Podnikatelé se pomocí oslovení davu dostanou k financím přímo od jednotlivců.

Crowdfunding vs. crowdsourcing

Pojem crowdfunding úzce souvisí s takzvaným crowdsourcingem.

Crowdsourcing je taková aktivita, kdy na zisk orientovaný podnik zadává specifické úkoly nezbytné pro vývoj produktu či prodej svého výrobku široké veřejnosti neboli davu (angl. crowd) ve formě otevřené výzvy na internetu, se záměrem zapojení jednotlivců do výrobního procesu. Takovéto zapojení má obvykle podobu aktivního plnění úkolu dobrovolnickým způsobem, tedy obvykle zdarma nebo za odměnu podstatně nižší, než je hodnota pomoci firmě. Jinými slovy, společnosti vytvářejí hodnotu pomocí dobrovolného přispění spotřebitelů. 

Čtyři modely crowdfundingu

Crowdfundingové projekty vznikají s rozdílnými záměry a tím pádem mají různá specifika, ať již ze strany zadavatele projektu či ze strany veřejnosti. Na základě jednotlivých parametrů se crowdfundingové projekty dají rozdělit na několik typů. Nejrozšířenější je dělení postavené na formě protislužby poskytované zadavatelem veřejnosti, tedy formě motivace potenciálních přispěvatelů k provedení platby.

Model založený na odměně

Rozhodně nejčastějším modelem, na němž funguje většina současných crowdfundingových platforem, je crowdfunding založený na odměně přispěvatele. Tento model se masivně rozvíjí během posledních několika let a na internetu již nyní existuje obrovské množství nových platforem. Kampaně založené na odměně jako protislužbě jsou nejčastěji organizovány pro projekty kreativně zaměřené (hudba, filmy, umění... ), sociálně prospěšné, podporující určitou komunitu apod.


V roce 2006 získal Muhammad Yunus Nobelovu cenu míru za poskytování mikroúvěrů podnikatelům v rozvojových zemích. Jeho projekt Grameen Bank of Yunus nabízí mikropůjčky pro podnikatele, kteří nesplňují podmínky pro poskytnutí úvěru od běžné banky. Muhammed Yunus jim tímto umožnil vymanit se z chudoby. Princip crowdfundingu je uplatňován v sociálním financování, které tak získává nový význam a veřejné uznání v podobě prestižní Nobelovy ceny.V poslední době však roste počet projektů založených na modelu odměny, jejichž cíle jsou čistě komerční. Spotřebitele tyto projekty motivují tím, že nabízejí skutečně atraktivní protislužby, nejčastěji se jedná o produkty či služby, které zakladatel kampaně plánuje vyrábět nebo vyvíjet. Tento model je specifický tím, že nikdy nenabízí přispěvatelům finanční odměnu. Nejvyužívanější platformy používající model odměny jsou Kickstarter, Indiegogo a RocketHub.


Model založený na darování

Tento model funguje na principu sbírky, kdy přispěvatelé dávají na projekt menší finanční obnosy formou daru, tedy aniž by očekávali od organizátora projektu jakoukoliv protislužbu či odměnu. Motivací je pro přispěvatele především uspokojení z vykonání dobrého skutku, kdy malým příspěvkem podpoří například zlepšení situace ve světě či ve svém okolí. Tento model je nejvhodnější pro účely charity a projekty neziskových organizací. Příkladem využití tohoto modelu je například aktivita Wikipedie, které žádá o dotace na svých vlastních stránkách.

Model mikropůjček

Tento model je znám také jako P2P půjčky nebo také sociální půjčky či mikropůjčky. Na principu crowdfundingu jednotlivci nebo malé organizace žádají o půjčku jednotlivce z řad veřejnosti, kteří jim poskytnou své finance s příslibem budoucího navrácení s úroky.

Tento model obchází finanční instituce běžně zprostředkující půjčky, jako jsou banky, které oproti P2P modelu mají mnohem vyšší úrokovou sazbu. Výhodou pro věřitele je naopak získání vyšších kladných úroků, než poskytují finanční instituce. Tento model používají začínající firmy se záměrem získat počáteční kapitál za výhodných podmínek. Jednou z nejpoužívanějších platforem v tomto ohledu je Somolend či Prosper.

Model založený na investici

Posledním typem crowdfundingu je model založený na investici. V tomto případě jednotlivci, kteří finančně podpoří daný projekt, se stávají de facto akcionáři. Principem je investice ze strany přispěvatele, který se investováním kapitálu stává spolumajitelem firmy, systém tedy funguje obdobně, jako obchodování s akciemi. Tento způsob se rozšířil především v Angli, Francii a dalších evropských zemích, zatímco v USA model investic nebylo možné využívat až do září 2013, kdy byl uveden v platnost zákon povolující tuto činnost. Platformou hojně využívanou pro financování tímto způsobem je například EarlyShares nebo Fundable.

Modely financování

Jednotlivé crowdfundingové platformy používají různé modely sbírání a vyplácení financí na projekt. Tato kapitola je zpracovaná na základě rozboru fungování konkrétních crowdfundingových platforem. Základní a nejvyužívanější modely, používané především u platforem postavených na principu odměny, jsou:

„Všechno nebo nic“ (All or Nothing)

„Co jsi získal, je tvé“ (Keep What You Raised)

Model „Všechno nebo nic“ je postavený na principu, kdy si autor projektu musí na začátku kampaně určit konkrétní částku, které chce dosáhnout. Pokud po vypršení doby trvání kampaně tohoto cíle nedosáhne, nezískává tvůrce žádné prostředky. Příkladem tohoto modelu je mezi mnoha dalšími třeba Kickstarter.

Přístup „Co jsi získal, je tvé“ takovéto omezení nezahrnuje. Autor kampaně si může a nemusí, podle pravidel jednotlivých platforem, určit cíl. V každém případě však určuje dobu, kdy jeho kampaň končí. Po vypršení tohoto termínu se průběh kampaně zastaví a autor získává všechny finance, které se mu podařilo vysbírat, po odečtení poplatku náležícího platformě. Tento způsob využívá například server Indiegogo.


Mnoho produktů dříve vázaných na hmotný nosič má dnes, díky digitalizaci, podobu převážně elektronickou a lze je snadno a levně kopírovat bez jakýchkoliv ztrát kvality. Nejtypičtějšími příklady jsou hudba a filmy. Právě proto lze s nadsázkou říci, že mají v dnešní době vlastnosti veřejných statků. Díky serverům určeným k ukládání a sdílení souborů je (téměř) nemožné zajistit, aby byli ze spotřeby vyloučení uživatelé, kteří za produkt nezaplatili. Námaha vynaložená k ochraně autorských práv ve spojení s nízkou efektivitou snažení vede k poklesu motivace financovat takovéto zboží. Z toho plyne potřeba nové metody financování těchto produktů.

Princip crowdfundingu může být využit jako nový způsob financování vývoje a šíření takových produktů, které s rozšířením internetu získávají vlastnosti veřejných statků. Tímto způsobem může být nahrazen dosavadní, v podstatě již nefunkční způsob financování.


Vložení projektu na specializované servery bývá v mnoha případech zdarma a poplatky jsou vybírány od zadavatelů projektů obvykle až po skončení kampaně. Výše poplatků se u jednotlivých platforem liší. Například Kickstarter vybírá 5 % z celkové vybrané sumy, a to pouze po splnění cíle, protože jinak autor projektu nedostává nic. V případě Indiegogo kampaně si platforma účtuje rozdílný poplatek při dosažení a nedosažení cíle, konkrétně 4 % v případě získání dostatečného množství prostředků a 9 % v případě, že projekt nastaveného cíle nedosáhne. Tímto přístupem se Indiegogo snaží regulovat přiměřené nastavení finančního cíle. Celkově vybraná částka se dále zmenší o platby třetím stranám, tedy obvykle bankám, které si účtují další poplatky za zprostředované platební transakce. 

Historie crowdfundingu

Princip veřejné sbírky na obecně prospěšnou věc či dobročinnou činnost má své historické pozadí a fungoval již stovky let před užíváním internetu. Připomenout si můžeme například výzvu ke sbírce pro Sochu svobody, kterou v roce 1884 publikoval Joseph Pulitzer. Kdo přispěje jakoukoliv finanční částkou, bude za odměnu symbolickým vlatníkem kousku Sochy svobody. Historickými příklady charitativních a dobročinných veřejných sbírek se však v této práci zabývat nebudeme, podíváme se spíše na klíčové momenty crowdfundingu jako takového.

Samotný crowdfunding historický koncept sbírek dalece přesahuje, neboť peníze investované spotřebiteli obvykle jsou (alespoň částečně) zhodnoceny, a to příslibem získání předem dané hmotné či nehmotné odměny. Mimoto obsahuje model crowdfundingu i některé prvky crowdsourcingu, jako je pomoc veřejnosti při řešení problému a přispění kolektivní inteligence pomocí zpětné vazby. K tomuto fenoménu dochází konkrétně v případě, kdy zainteresovaní spotřebitelé dávají zadavateli projektu zpětnou vazbu, zda je pro ně uskutečnění projektu důležité, a které konkrétní prvky považují za prioritní.

Vývoj crowdfundingu byl stimulován především technologickým vývojem, přičemž největší dopad měl rozvoj webu 2.0, který oběma stranám nabízí zcela nové příležitosti a scénáře ke vzájemné komunikaci. Díky rozvoji internetového prostředí, především elektronických bankovních systémů, sociálních sítí, internetových komunit a samozřejmě specializovaných crowdfundingových platforem došlo k odbourání dřívějších bariér a financování projektů samotnými uživateli se stalo masově využívanou záležitostí.

Často uváděným milníkem je revoluční systém mikrofinancování, který odstartoval Dr. Mohammed Yunus z Bangladéše, když založil program nabízející lidem takzvané mikropůjčky. Chudí lidé, kteří by na běžné úvěry nikdy neměli šanci dosáhnout, tak díky tomuto programu dostali příležitost k rozvoji vlastního podnikání. Na tomto principu posléze Dr. Yunus založil banku Grameen a za své počiny v oblasti mikrofinancování byl v roce 2006 odměněn Nobelovou cenou za mír.

Crowdfundingové aktivity jsou v dnešní době nejčastěji navázané na umělecké a kulturní projekty, a proto není divu, že jednoho z prvních úspěchů na tomto poli dosáhla právě hudební skupina. V roce 1997 to byli fanoušci skupiny Marilion, kteří se složili na pokrytí nákladů celého turné kapely po Spojených státech. Fanoušci celou kampaň zorganizovali na internetu bez jakéhokoliv zásahu ze strany kapely. Hudební skupina Marilion od té chvíle tohoto způsobu financování využívala jako zdroje prostředků pro nahrávání alb a marketingové účely.

Z oblasti filmové produkce byla crowdfundingová kampaň francouzských filmových producentů, která je označovaná jako vůbec první internetová iniciativa organizovaná nikoliv fanoušky, ale samotnými autory projektu Benjaminem Pommeraudem a Guilliamem Colbocem. Kampaň byla uveřejněná na internetu za účelem získání finanční podpory pro jejich science fiction film Demain la Veille. Během tří týdnů se jim podařilo sesbírat dostatek peněz (50 000 USD) k natočení požadovaného snímku. 

Že není crowdfunding jen záležitostí umělecké sféry dokazuje jeden z nejznámějších příkladů využití v politické sféře – aktivita současného amerického prezidenta Baracka Obamy, který v roce 2008 vybral od svých fanoušků rekordní množství prostředků na svou prezidentskou kampaň.

V roce 2001 došlo k velkému průlomu ve způsobu sbírání peněz, když byl založen web ArtistShare označovaný jako první specializovaná platforma pro sbírání finanční podpory uveřejněným projektům. ArtistShare se zaměřoval především na hudební počiny.

Od roku 2001 se na internetu objevily stovky dalších specializovaných crowdfundingových platforem. Z těch nejvýznamějších jmenujme server Pledgie (2006), SellaBand (2006), Prosper (2006), jedny z nejpoužívanějších webů jsou v současnosti Indiegogo (2008) a Kickstarter (2009), GoFundMe (2010) či Fundable (2012).

Crowdfundingová revoluce

O mohutném rozmachu crowdfundingu v posledních letech velmi dobře svědčí například rozvoj specializovaných platforem určených právě k získávání prostředků touto cestou. Také Belleflamme ve své práci potvrzuje, že crowdfunding je fenoménem poslední doby. Toto tvrzení podporuje výsledky svého výzkumu, v němž 80 % respondentů využilo crowdfunding pro svůj projekt nebo společnost až v poslední době, počínaje rokem 2007 a později.

Příčiny rozmachu crowdfundingu v posledním desetiletí

Co zapříčinilo, že se crowdfunding v poslední době stává běžně využívaným nástrojem k získání finančních prostředků? Jak jsme si již řekli, crowdfunding přímo vychází z crowdsourcingu a důvody vzestupu crowdsourcingu mohou vysvětlit i trend rostoucí popularity crowdfundingu. 

  1. Důsledkem specializace práce mají soukromé osoby větší zájem, než tomu bylo dříve, přispět ve svém volném čase produktivní činností či sdílením vědomostí ke zlepšení určité situace.
  2. Druhou příčinou je, že rozdělením ambiciózního a náročného záměru na jednotlivé malé části se stává splnění úkolu nejen možné, ale zároveň i zábavné. 
  3. Jako třetí důvod je uváděná rychle rostoucí dostupnost a možnost šíření informací mezi širokou veřejností, což je samozřejmě zapříčiněno prudkým rozmachem internetu.
  4. Čtvrtým bodem je podle Howea vznik online komunit, do nichž je populace na internetu organizována. Internet tak velmi usnadňuje komunikaci mezi amatéry a odborníky, a to, co kdysi bylo výsadou odborníků, je nyní v rukou samoorganizujících se společenství amatérů. Také další autoři zdůrazňují význam online komunit. Například Wojciechowski (2009) označuje crowdfunding jako metodu, která umožňuje cílit na dobrou vůli lidí; vznik komunity, jejíž členové dále vyzývají k poskytnutí finančního příspěvku, je důležitým prvkem úspěchu.

Ve výsledku vidíme, že všechny čtyři uvedené příčiny růstu croudsourcingu lze aplikovat i na crowdfunding, a všechny tyto body tak můžeme zároveň chápat jako vysvětlení prudkého rozmachu crowdfundingu v tomto tisíciletí. 

Crowdfunding – v čem je inovativní?

Protože se tato práce zaměřuje na crowdfunding jako nový fenomén, pojďme se nyní podívat na jeho vztah k inovaci. Podle Lueckeho a Katze (2003) je inovace definována jako příchod nové věci či metody. V případě crowdfundingu můžeme inovativní aspekty najít nejen v novém způsobu financování projektů, ale současně také v podpoře vzniku dalších inovací pomocí prostředků získaných touto cestou. Projekty, které jsou samy inovativní, tak často právě díky crowdfundingu mohou dostat konkrétní formu a tvar. Vedle schopnosti poskytnout potřebný kapitál má tedy princip crowdfundingu nepopiratelný dopad na vývojový proces nového produktu.

Vliv crowdfundingu na budoucí podobu projektu

Prvním pozitivním aspektem crowdfundingu je skutečnost, že spotřebitelé se rozhodují o možnosti investování prostředků do projektu před tím, než proces výroby či vývoje vůbec začne. Samotný projekt je tak testován před před uvedením na trh samotným trhem, resp. spotřebiteli. Autor projektu tak získává povědomí o tom, zda je o jeho produkt mezi zákazníky zájem.

Za další kladný důsledek tohoto fenoménu můžeme považovat fakt, že s využitím crowdfundingu se spotřebitelé podílí na budoucí podobě projektu. Rozhodují o finančním úspěchu projektu a v závislosti na formě crowdfundingu se mohou také podílet na finální podobě projektu a ovlivňovat jej, co se týče jeho obsahu a provedení. Jejich účast v procesu tak do jisté míry formuje produkt tak, aby co nejvíce odpovídal požadavkům a splňoval potřeby zákazníků. 

Za třetí, spotřebitelé, kteří se účastní kampaně, mají pravděpodobně vyšší tendenci sdílet danou inovativní myšlenku. To urychluje šíření a podporuje tak úspěch projektu.

Zapojení spotřebitelů do inovačních procesů není nic nového. Že zapojení cílového uživatele do vývoje nových produktů je nejlepším zdrojem inovací. Hippel uvádí výhody zahrnutí spotřebitelů do procesu inovace. Jedním z důvodů je skutečnost, že uživatelé znají potřeby trhu měsíce nebo roky předtím, než na ně samotný trh stihne zareagovat. Tvůrce služby či produktu, který bude pracovat na přizpůsobení produktů cílovým spotřebitelům, bude mít nezměrnou výhodu oproti tvůrcům, kteří uživatele do vývoje nezapojí. Jako další výhodu také zmiňuje větší motivaci zapojených spotřebitelů podělit se o myšlenku inovace, což by mohlo mít v případě finančního zapojení pomocí crowdfundingu ještě silnější dopad, než tomu bylo dříve. Z toho je zřejmé, že zapojení spotřebitelů do vývoje nových produktů je skutečně samo o sobě cenné a podporuje proces inovace.

FINANCOVÁNÍ PROJEKTŮ

Tradiční metody financování

K tomu, abychom mohli určit finanční přínos i rizika crowdfundingu, je třeba podívat se na rámec dalších metod financování. 

Zdroje financování lze v zásadě rozdělit do dvou hlavních kategorií: investice a úvěr. V situaci, kdy jsou peníze získány formou investice, stávají se vlastním kapitálem společnosti a investor se zároveň stává spoluvlastníkem společnosti. V důsledku toho získává investor určitou kontrolu nad podnikem, přičemž současně nese i jistou míru rizika. Naproti tomu v případě půjčky (zejména se jedná o bankovní úvěry) nemá poskytovatel financí žádnou vládu nad společností a podmínky jsou dohodnuty a stvrzeny smluvním ujednáním. Mnoho začínajících společností však nemá šanci získat bankovní úvěr, protože nedisponují potřebnými zárukami ani nevykazují stabilní peněžní toky k zajištění pravidelných splátek.

Finanční kapitál je nezbytným prostředkem, který jakýkoliv projekt potřebuje k vývoji a uvedení do provozu. Rozhodnutí o investici či úvěru může mít výrazný dopad na provoz projektu, jeho růst a úspěch, ale i na jeho možný úpadek. Podnikatelé obvykle financují své podniky z vlastních zdrojů, tedy z prostředků poskytnutých týmem, nebo z externích zdrojů, což mohou být úvěry nebo investice získané z vnějších zdrojů. Častou formou investice do začínajících podniků je financování ze strany obchodních andělů nebo formou takzvaného rizikového kapitálu.

Obchodní andělé a fondy rizikového kapitálu

Obchodní andělé („business angels“) i rizikoví investoři („venture capitalists“) jsou velmi podobné typy investorů, můžeme však mezi nimi najít podstatné rozdíly. Investice od obchodních andělů se liší od ostatních forem externího financování tím, že nejsou zprostředkovány. Obchodní andělé jsou obvykle jednotlivci, kteří investují do vysoce rizikových projektů s potenciálem vysoké návratnosti. Investice pocházející od rizikových investorů jsou naopak zprostředkované, neboť dané firmy investují prostřednictvím fondů rizikového kapitálu. Tyto fondy jsou obvykle spravovány zkušeným odborníkem, který objevuje nové, perspektivní podniky.

Úvěry

Vedle investice může začínající podnikatel získat finanční kapitál také prostřednictvím úvěru. Většina úvěrů pro menší podnikatele pochází ze strany finančních institucí, jako jsou banky. K takovýmto půjčkám jsou však vždy vyžadované určité formy záruky. Na rozdíl od investice nese v případě půjčky většinu rizika sám podnikatel a banka, ve srovnání s investory, zastává zcela pasivní roli. Nepřináší do podniku své znalosti a zkušenosti, a také nepožaduje nad podnikáním kontrolu.

Podnikatelé obvykle zpočátku financují svůj projekt z vlastních zdrojů. Ve chvíli, kdy se ukáže, že tyto zdroje nejsou dostatečné, přistupují často k vnějším zdrojům, nejčastěji k bankovním půjčkám. Výhodou bankovní půjčky oproti investorovi je skutečnost, že zakladatel stále zůstává stoprocentním vlastníkem společnosti.

Faktory ovlivňující volbu financování

V rozhodování o tom, jak zafinancovat svůj projekt, musí jeho zakladatel zvážit několik různých faktorů. Následující kapitoly budou věnovány otázkám, které mohou být zásadní pro využití crowdfundingu.

Zkušenosti autora projektu

Jedním z důležitých aspektů rozhodujících o volbě financování je dostatek či nedostatek zkušeností ze strany autora. Otázkou je, zda má požadované dovednosti pro spuštění projektu a zajištění jeho úspěchu. V některých případech tento faktor může být rozhodující, v některých ne. 

Míra a povaha zkušeností člověka v určitých oblastech ovlivňuje potřebu další podpory, ať už na poli vývoje projektu, finančních záležitostí, marketingu, prodeje nebo v jiné oblasti. Nedostatek znalostí mohou řešit například investoři, ať už obchodní andělé nebo venture capitalists, neboť se vstupem investice do podniku většinou přichází i zkušenosti v řízení firmy, stejně jako znalosti trhu. Jiné zdroje, jako například úvěry, nepřináší do projektu žádnou přidanou hodnotu kromě prostředků samotných, což pro začínající podnikatele obvykle není dostatečnou investicí.

Inovativní projekty, které využívají podpory z fondů rizikového kapitálu (tedy od rizikových investorů) mají strmější růst právě díky využití vložených zkušeností. Tato forma investice bývá také nazývána „smart money“, neboli chytré peníze. Takovýto aspekt tedy může být zásadní pro situaci, kdy začínající podnikatel potřebuje k nastartování projektu získat nejen peníze, ale i „know-how“. 

Případný nedostatek znalosti trhu může částečně řešit právě crowdfunding. Jak bylo řečeno výše, crowdfunding je ve velké většině případů velmi užitečným zdrojem informací o potřebách cílových spotřebitelů a může tak pomoci vlastníkům projektu v rozhodování o celkové strategii.

Požadované množství prostředků

Částka, kterou zakladatel požaduje k realizaci projektu, je dalším z klíčových faktorů. V případě rizikových investorů jmůže být předem daná výška minimální investice, což může být nevhodné pro potřeby méně rozsáhlých projektů. 

V uvedených případech, kdy ke startu projektu potřebuje zakladatel menší obnos, než který může být poskytnout z fondů rizikového kapitálu či dalších podobných zdrojů, může být crowdfunding vhodným řešením. V případě crowdfundingu není požadovaný obnos rozhodujícím faktorem a tak jej lze úspěšně využít v případě menších projektů.

Zaměření projektu

Úspěšnost získání financí pomocí jakékoliv formy fundraisingu (tedy i crowdfundingu) závisí také na typu organizace, která o podporu žádá. Komerční projekty údajně nejsou tak úspěšné při získávání podpory jako neziskové organizace. To naznačuje, že zaměření projektu může být důležitým faktorem úspěchu crowdfundingové iniciativy. Komerční projekty jsou obecně náchylnější k nedodržení závazků vysoké kvality výrobků či služeb, pokud jde kvalita na úkor kvantity. Naproti tomu pro neziskové organizace není maximalizace zisku podniku prioritou číslo jedna. Vzhledem k tomu, že neziskové organizace kladou menší důraz na generování zisku, mohou se více soustředit na kvalitu, což může být důležitým předpokladem pro získání příspěvků.

„Wisdom of the crowd“

Ti, kdo rozjíždějí svůj projekt a jsou zatím v této problematice nezkušení, často vyžadují podporu v otázkách, jak projekt nastartovat či určit ekonomický potenciál svého produktu. Přispěvatelé, kteří poskytli své prostředky přes crowdfunding, na rozdíl od obchodních andělů nebo venture capitals obvykle nemají žádné zvláštní znalosti o podnikání. Teorie "moudrosti davu" („wisdom of the crowd“) však uvádí jako přidanou hodnotu crowdfundingu skutečnost, že dav může být mnohem efektivnější v řešení některých otázek než jednotlivci nebo týmy. Proto může být skupina crowdfundingových přispěvatelů užitečnější, než samotný investor.

Další výhodou je fakt, že riziko při vstupu na trh je v případě crowdfundingu menší díky tomu, že skupina přispěvatelů se často stává spotřebiteli již v okamžiku, kdy je produkt nebo služba uvedena na trh. Dalším kladem je již zmíněná motivace přispěvatelů k šíření informací o výrobku v případě, že se podílejí na zisku podniku. Míra takovéhoto marketingu v případě crowdfundingu se může rovnat masivní reklamní kampani potřebné v situaci, kdy je podnik financován jiným způsobem.

Motivace k využití crowdfundingu

Důležitým aspektem problematiky crowdfundingu je otázka motivace účastníků systému k využití crowdfundingu jako metody financování. Procesu crowdfundingu se účastní dvě hlavní skupiny uživatelů: na jedné straně to je zadavatel a autor projektu, který se, obvykle pomocí určité platformy, snaží získat finanční prostředky na svůj projekt. Na straně druhé to jsou spotřebitelé a přispěvatelé, kteří finanční prostředky na projekt poskytují. Motivace obou skupin účastníků k využití principu crowdfundingu je zcela odlišná, proto se na jednotlivé strany podíváme zvlášť. Na motivaci budeme nahlížet z hlediska cílů, kterých chtějí jedinci dosáhnout.

Cíle autorů projektu

Různé formy projektů vstupujících do systému crowdfundingu mají velmi odlišné cíle. Mnoho projektů se snaží získat pouze velice malý, počáteční kapitál, často méně než 1000 USD, který je pro ně dostačující pro jednorázový projekt nebo událost. V těchto případech je kapitál často poskytován z velké části rodinou a přáteli.

Corwdfunding se však současně ukazuje jako účinný zdroj finanční podpory pro zrod velkých podniků, který umožňuje například začínajícím podnikatelům získat počáteční peníze potřebné k zahájení podnikání. V oblasti těchto velkých čísel podnikatelské záměry vedou. V přehledu 50 nejúspěšnějších projektů roku 2012 na Kickstarteru můžeme vidět, že na předních místech této crowdfundingové platformy se objevují začínající firmy – z 50 projektů jich 45 spadá do škatulky komerčních projektů. Samozřejmě není jisté, do jaké míry crowdfunding nahradí jiné formy financování, zejména proto, že projekty v počátečních fázích rozvoje potřebují obvykle více, než jen kapitál. Investoři jim obvykle nabízejí další přidané hodnoty, jako je ekonomické i právní poradenství nebo přístup k novým kontaktům. I přesto financování pomocí crowdfundingu využívá široké spektrum záměrů.

Získání finančních prostředků nicméně nemusí být jediným cílem zadavatelů projektů. Příkladem dalšího záměru tvůrců projektů může být výše zmíněné ověření poptávky plánovaného produktu nebo služby, jejichž vývoj může být z velké části dále financován z tradičních zdrojů. Dobrý příklad můžeme nalézt v případě „chytrých hodinek“ značky Pebble, do nichž investoři nechtěli vložit své peníze kvůli údajně vysoké rizikovosti projektu.

Hodinky „Pebble“ získaly na Kickstarteru více než 10 milionů USD a byly až do nedávna nejúspěšnějším crowdfundingovým projektem. Díky tomuto úspěchu byli autoři projektu posléze osloveni velkým množstvím investorů.

Naopak nedostatek poptávky ze strany spotřebitelů dává autorům projektu včasnou informaci o potenciálním selhání projektu a může tak ušetřit mnoho zbytečně vynaloženého úsilí i prostředků.

Crowdfunding může být užitečný také z hlediska budování prostředí pro vstup nového produktu, což může být velmi prospěšné především v raném stadiu vývoje. Ukázkovým příkladem může být opět Pebble nebo nová konzole pro videohry Ouya, pro něž vývojáři začali vyvíjet aplikace ještě před jejich uvedením na trh (Dingman 2013). V tomto případě crowdfunding může poskytnout projektům konkurenční výhodu. 

Vidíme tedy, že crowdfunding může být pro zadavatele projektů prospěšný i jinými způsoby, než jen po finanční stránce.

Cíle přispěvatelů

Klíčovým prvkem crowdfundingu je otázka motivace, uznání či odměny pro potenciální přispěvatele. Na specializovaných platformách se objevuje široká škála projektů. Různá motivace a cíle přispěvatelů na projekt je daná mimo jiné i rozdílnými modely crowdfundingu, které jsou podrobně shrnuty výše. Pro krátký přehled však odlišné modely shrnu a zohledním i v této kapitole. Čtyři hlavní koncepty financování projektů se mohou vzájemně překrývat a jeden projekt může zasahovat do více modelů současně.

Specifický typ projektů, jehož zaměření je především neziskové, kam mohou spadat umělecké či humanitární aktivity, je často podpořen z pouhé dobré vůle přispěvatelů, kteří neočekávají za svůj dar žádnou protislužbu. Jejich nejdůležitější odměnou je uspokojení z přispění na dobrou věc.

Druhým modelem je v podstatě poskytnutí mikropůjčky, kdy jedinci poskytují zadavateli projektu vlastní finanční prostředky s očekáváním návratu peněz zvýšených o nízké úroky. I v tomto případě často bývá motivací zájem o zlepšení sociální situace, nelze však pominout také kladné zúročení částky.

Třetím případem je model investice, kdy se přispěvatelé mohou stát spolupodílníky projektu na základě vloženého kapitálu. Motivací přispěvatele je v tomto případě nejčastěji vidina návratnosti vloženého kapitálu.

Posledním přístupem je metoda založená na odměně, která je pro tuto práci nejzásadnější. V tomto případě jsou přispěvatelé motivování příslibem odměny za finanční příspěvek na projekt. Odměnou bývá často například předplatné produktu, kdy spotřebitel dostane produkt do rukou dříve, než proběhne jeho oficiální uvedení na trh, či personalizace služby, účast na vývoji či osobní setkání s autory projektu. Odměnou může být v podstatě cokoliv a fantazii autorů projektu se meze nekladou. Cílem přispívajících spotřebitelů tak bývá v tomto případě obvykle kombinace pohnutek, kdy uživatel touží přispět na projekt z vlastního přesvědčení o jeho prospěšnosti, a motivací získat za zaslaný finanční příspěvek nabízenou protislužbu.

Cílem přispívajících uživatelů není primárně hmotná odměna, ale především jde o odměnu nehmotnou spojenou s řadou vnitřních pohnutek:

osobní identifikace s projektem a jeho cíli,

přispění ke společensky prospěšné aktivitě,

uspokojení z toho být součástí podobně smýšlející komunity,

uspokojení z vývoje a úspěchu financovaného projektu,

potěšení plynoucí ze spolupráce s realizátory projektu,

účast na inovaci, průkopnictví nových technologií nebo podnikání,

možnost rozšířit svou síť kontaktů, 

předpoklad získání podporovatelů vlastního projektu na oplátku 

I po rozebrání motivace na základě finančních modelů je nutno dodat, že skutečné cíle poskytovatelů příspěvků mohou být velice různorodé. Motivace může být jakákoliv. Dobročinnost, představa výdělku v blízké budoucnosti, osobní realizace, politické přesvědčení, touha po získání nabízené protislužby nebo třeba recese.

Přestože jsou crowdfundingové projekty nesmírně rozdílné, všechny fungují na základě stejného principu, kdy jednotlivci investují své finanční prostředky do vybraného projektu na základě určité motivace. Motivace může být velice různorodá, stejně jako povaha jednotlivých projektů. Můžeme však v chování přispěvatelů sledovat další společnou vlastnost - přispívat na projekty, u nichž oni sami očekávají úspěch. Tento přístup je ve své podstatě velice podobný postupům, které fungují mezi klasickými investory, jako jsou například rizikoví investoři, kteří se samozřejmě řídí přístupem, kdy investují jen do projektů, u nichž věří v úspěch a tedy i návratnost. Tento fenomén je společný všem crowdfundingovým počinům, dokonce i na trzích, které jsou řízeny altruismem, což naznačuje, že motivace přispívat na určité projekty je pravděpodobně řízena podobnými principy.

Crowdfundingové platformy

Přehled nejvýznamnějších platformem

Nové crowdfundingové platformy vznikají neustále. S nadsázkou lze tvrdit, že každý den se někde ve světě zrodí nová. 

Kickstarter

Jde pravděpodobně o celosvětově nejznámější crowdfundingovou platformu. Kickstarter funguje od roku 2009 a zaměřuje se pouze na projekty z oblasti umění a kultury – autorské projekty, design, film, knižní vydavatelství, hudba, hry a částečně také nové technologie. Přestože Kickstarter nedovoluje financování podnikání jako takového, akceptuje některé veřejně prospěšné projekty. Má za sebou velké množství pozoruhodně úspěšných kampaní, které získaly přes milion dolarů. Na rozdíl od Indiegogo má Kickstarter velmi přísný proces schvalování projektů. Kickstarter využívá obchodního modelu „všechno nebo nic“ a jeho sazba činí 5 % z celkové vybrané částky. Velkou nevýhodou Kickstarteru je fakt, že přijímá projekty pouze z USA, Velké Británii a Kanady.

Indiegogo

Tento server vznikl v roce 2008 původně se zaměřením na film, avšak velice záhy se transformoval a nyní umožňuje získávat finanční prostředky v podstatě na cokoliv. Indiegogo uveřejňuje všechny projekty bez jakéhokoliv předchozího schválení. Na jejich internetových stránkách je doslova uvedeno: „Naše platforma umožňuje komukoliv a kdekoliv získat peníze na cokoliv“.  Jak již bylo zmíněno výše, můžete si zde vybrat, zda zvolíte princip „všechno nebo nic“ nebo „co získáš, je tvé“. Samozřejmě se na základě zvolené strategie mění i procentuální sazba. V případě, že jste ochotni se získaných peněz vzdát, pokud nedosáhnete svého cíle, činí poplatek 4 %, což je o 1 % méně, než u většiny ostatních platforem. Na druhé straně v případě, že cíle nedosáhnete, zaplatíte poplatek 9 %. V tomto případě jde o jednu z nejvyšších sazeb v oboru.

RocketHub

RocketHub byl roku 2010 založen se záměrem podporovat umělecké projekty, později se však rozšířil také o oblast vědy a vzdělání, podnikání, herní průmysl a sociálně prospěšné projekty. RocketHub také uzavřel partnerství s A&E Project Startup, jehož prostřednictvím mohou vybrané projekty získat násobně vyšší finanční podporu pro svůj rozvoj. Obchodní model této platformy je „co jsi získalt, je tvé“, avšak opět se liší procentuální sazba ze získané částky podle toho, zda projekt dosáhl či nedosáhl svého cíle.

Crowdfunder

Poměrně mladá a současně velmi úspěšná platforma je Crowdfunder. Funguje od roku 2011 a jejím cílem je propojit začínající podnikatele, startupy, malé a střední firmy i neziskové projekty. Zatímco firmy zde poptávají získání finančních prostředků, návštěvníci webu mohou hlasovat o svých favoritech i bez nutnosti přispět jim finanční částkou. Protože se tento server liší svým zaměřením i způsobem fungování oproti výše uvedeným platformám, používá i jiný způsob zpoplatnění. Jde o model placených měsíčních účtů s pevným tarifem, které umožňují využívání rozdílných nástrojů platformy.

GoFundMe

Poslední zástupce je z řad těch platforem, které specializují na dárcovství. GoFundMe vznikl roku 2010 a je určen pro ty, kteří chtějí získat peníze pro osobní účely prostřednictvím fundraisingu ze strany přispěvatelů. Zadavatelé nenabízejí přispěvatelům žádné odměny, jde tedy o ryzí dárcovství. Platforma funguje celosvětově a můžete zde získat podporu na léky pro vašeho domácího mazlíčka i na cestování kolem světa. GoFundMe si účtuje 5% poplatek z celkové darované částky, kterou uživatel vybere.

Nejvýznamnější české platformy

Jde o české obdoby zahraničních serverů, které, přestože jsou často lokalizované do angličtiny, nemají globální ambice. Tyto platformy se specializují především na český (a potažmo slovenský) trh, tudíž zadávané projekty jsou až na výjimky v češtině a stejně tak i přispěvatelé jsou lokální. V České republice funguje relativně velké množství crowdfundingových serverů vzhledem k velikosti trhu a princip crowdfundingu u nás v rámci možností funguje poměrně dobře.

Velkou nevýhodou lokálních serverů je však skutečnost, že jich nelze využít k získání závratných částek. Důvodem je logicky malá velikost cílové skupiny přispěvatelů. Je tedy jasné, že projekt zaměřený na Českou republiku s největší pravděpodobností nikdy nedosáhne takových výdělků, jako projekt uveřejněný na globálně fungujícím serveru.

V následujícím přehledu uvedu tři nejvýznamnější a nejvyužívanější české crowdfundingové platformy, které všechny fungují na principu odměny.

HitHit

Nejúspěšnější český crowdfundingový server HitHit funguje podobným způsobem, jako například Kickstarter. Tento projekt byl spuštěn v listopadu 2012 a velice záhy svým obratem překonal české konkurenty. Stejně jako Kickstarter nabízí prostor pouze pro financování kreativních záměrů, jako je vydávání hudebních alb, natáčení filmů,výrobu inovativních nebo designových produktů, ale také vývoj softwaru a mobilních aplikací. HitHit má velmi specifické pravidlo ohledně doby, po kterou může být projekt na serveru uveřejněn – a to 45 dní. HitHit si bere z úspěšných projektů 10 % včetně bankovních poplatků (tyto poplatky zahraniční platformy neuvádějí).

Startovač

Startovač funguje teprve od roku 2013 a má podobné omezení pro zveřejňování projektů jako výše zmíněný HitHit. Projekty musí být kreativní povahy, musí mít jasně definovaný cíl, kterého chce autor dosáhnout, a také dobu, kdy bude dokončen (ta je omezena 18 měsíci). Server nepodporuje podnikatelské záměry, charitu, ani osobní prospěch jednotlivce. Princip „všechno nebo nic“ mají Startovač a HitHit také společný a zpoplatnění služby je realizované sazbou 9 % z úspěšně ukončeného projektu.

KreativciSobě

Tato platforma disponuje nejosobnějším přístupem v rámci českého crowdfundingového trhu. Portál KreativciSobě vznikl v roce 2011 a již od začátku nabízí projektům kompletní služby od konzultace zadávaného projektu přes pomoc s natočením videa až po spolupráci se šířením kampaně. Povaha projektů není nijak omezená, KreativciSobě však každý projekt schvaluje ručně a vyhrazuje si právo projekt odmítnout. V České republice populární princip „všechno nebo nic“ platí i v tomto případě a poplatek serveru činí 8 % z vybrané částky (včetně bankovních poplatků), samozřejmě pouze za předpokladu, že byl projekt úspěšný.

 

{jacomment on}