Sidebar

14
út, srp

BLOGEE
Typography

V rádiu vždy takový pichlavý reklamní spot na něco co ostatní města prostě nemají. Jedině Brno se může chlubit tím, že společnost Okay se na každou zastávku šaliny snaží protlačit svůj maloobchodní řeťezec s potravinami. No, jenže...

 

Každá mince má dvě strany, tato mince má stran hned několik a já zase po čase dostal slinu se vypovídat, protože to se opravdu, ale opravdu nedá vydržet.

Okay, který kdysi prodával jen ledničky a pračky, nabízí možnost si vyzkoušet práci vedoucího v jejich síti prodejen s potravinami. Takové malé Jednoty ve městě. Příležitost si pro mnohé splnit sen. Prodejny mikromarkety jsou poměrně dobře dotované. Pochybuji o jejich ziskovosti a to už s ohledem na jejich ceny. Dokonce i ve výprodejích skoro prošlého potravinstva mají vyšší ceny, než konkurence za čerstvé. Považte např. hnědé přemrzlé banány ve výprodeji za 30,- Kč/kg, tvrdá sójová tyčinka s hraniční lhůtou trvanlivosti za 9,- Kč umístěná ve výprodeji. To je taktika jak kráva. 

Ten obchodní tah v Brně, kdy se snaží s mikromarkety obsadit maximum lokalit-pozic, a to vždy u zastávek śalin (pro neznalé tramvaj), který spojili s lokální reklamní kampaní zejména v rádiích se jim podařil.

Ano najdou se i jiné lokality, kde neprojede ani auto, natož šalina a kde stojí market s červeným logem. Každá účtenka (tedy pokud ji vůbec dostanete) ještě nabízí za několik málo bonzů na tu danou prodejnu, kde byl nákup učiněn prostřednictvím tří minutové online ankety vyhrát finanční odměnu. Vynikající příležitost sběru dat, dobrovolného a navíc v přímém rozporu s GDPR, ale to zatím nikdo neřeší. 

Co mne však dostalo k faktu, že vůbec něco o prodejně potravin napíšu? Tolik humbuku pro kyselé xichty oněch vedoucích. Není to ojedinělý úkaz, ten dnešní rychlý nákup mého milovaného višňového kefíru. Jedná se o opakovaný a stále se omýlající důvod, proč tam tak nerad chodím. Kašlu na předražené ceny, jsem rád, že můžu rychle nakoupit něco do huby, když je krize. 

Já jsem myslel, že ti vedoucí tu práci dělají svobodně, na základě vlastního rozhodnutí, s tím, že si splní sen šéfovat. Chtěl bych teď odbočit sám k sobě, ale to je na samostatnou glosu. Místo usměvavé "paní za pultem", které rád dáte o něco víc než výrobek stojí, protože je prodejna prázdná a vždy s těmi cenami bude, tak se na zákazníka tváří, jako by ji obtěžovalo, že vůbec někdo vytáhl kefír z té krásně srovnané řady a ona ho musí doplnit. Ježišmarjá a zákazník chce platit....no. Pokud bych to v Brně zažil jednou v jedné jediné prodejně, říkal bych si, že Okay ustřelily kšíry ve výběru, jenže ono se to opakuje. Když jsem navštívil shodou náhod během třch měsíců šest jejich poboček, tak když vedoucí neměl špinavé tričko, ruce, nebo dokonce nesmrděl potem přes celý pult, tak se vždy setkávám jen a jen se smutkem a únavou ze života. Úsměv v Okay nehledejte, nikdo Vás nepřivítá, nikdo si vás ani při opakované návštěvě není schopen zapamatovat. 

Styděl bych se sám za sebe v prodejně neusmát na kohokoli, byť si přišel koupit rohlík. Ano tvářím se někdy sám jako kakabus, ale snažím se tomu zamezit, protože úsměv otvírá brány nejen klínů krásných slečen, ale i nedobytných úředníků. S cenami jaké mají si nemoho dovolit xindl xichty. 

Jednou jsem málem omdlel z odéru paní vedoucí. No ani se nedivim, že zapáchala potem, ono dostat 200 kilo do vany a z vany je fuška, která se zřejmě v jejím případě omezila na týdenní hygienu. No vedoucí prodejny manipulující chvíly s hadrem na podlahu, pak s brambory, jogurty a šup za pokladnu ohmatávající moje pečivo s nehtama no blueee a rukama jak horník - to jsem nedal. Ano chápal jsem, že je tam sám a že je možná trošku mentálně retardovaný, hledejte dnes na prázdném pracovním trhu nadějné adepty, kteří povedou "vlastní" prodejnu. A pak se diví, že někdo napíše takovou sprosťárnu. 

 

 

 

 

Joomla SEF URLs by Artio